pondělí 24. listopadu 2014

Podzim 2014 - Autumn reading #1




Jsem tu zas. Na začátek bych se chtěla omluvit, že jsem delší dobu nic nepřidala, ale měla jsem toho zkrátka hodně. Tak či tak, jsem tu se svou podzimní sérií knih, které doporučuju pro ty dlouhé upršené večery, kdy je vaším společníkem jen kniha nebo horká čokoláda. Abych řekla pravdu, tak tyhle večery jsou moje nejoblíbenější, a proto podzim tak miluju :). Chystám ještě pokračování, na které se můžete těšit začátkem prosince :) Tento týden tu ještě chystám jednu recenzi + knihy, které mám doma a chystám se je přečíst :)  Každopádně, jdeme už konečně na ty knížky :))


Nebudeme si tu nic nalhávat. Tohle je ta nejlepší kniha, kterou jsem v životě četla. Psala jsem o ní už mnohokrát, ale nikdy nebudu umět popsat to, jak dokonale napsaná a čtivá tahle kniha je. Musíte si jí přečíst. Tečka. Už od půlky knížky jsem věděla, že konec bude šťastný. Věděla jsem, že hlavní hrdinka všechno zvládne a vše dopadne dobře. No, a jaké bylo moje překvapení, že to nedokázala. Ani netušíte jak velké. A proto tuhle knihu tak miluju a doporučuju všem ke přečtení. Moyesová je spisovatelka s velkým S, o tom není pochyb.

Abych řekla pravdu, tak tohle je jediná knížka, kterou můžu číst pořád dokola a neomrzí mě. Upřímně na podzim zbožňuju hlavně smutné příběhy s tématem smrti (ne, nevím proč:D) a tahle kniha? Ta je naprosto dokonalá. Zbožňuju jí. Její obálku, autorku (ta autorka je mimochodem moje oblíbená - sérii Delirium taky můžu vřele doporučit;), i ten ustavičně se opakující děj. Když jsem knihu četla poprvé, byla jsem z toho docela na prášky, protože dějová změna nastala až úplně nakonci a to už jsem někdy měla chuť knihu zahodit :D Postupem času se z ní stala má nejoblíbenější. Doporučuju ;)

O téhle knize básním celou dobu, takže muselo být nad slunce jasné, že jí sem dám taky :D Tahle depresivní kniha mě dostala. Musím jí však zařadit ke knihám s naprosto chaotickým koncem, který mě osobně naštval, protože jsem se z celé knihy vlastně nic nedozvěděla. Postupem času, když jsem o knize dlouho přemýšlela, tak jsem přišla na to, co byl záměr téhle knihy. Je to neuvěřitelné, opravdu. Zbožňovala jsem jí a zbožňovat budu. Kniha má nápad, dějovou linii a myslím, že pokud nejste úplný skořápky, tak si u ní i popláčete. 

















Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuju za každý komentář! Moc si jich vážím:)