První
světová válka trvala čtyři roky. Za tu dobu přišlo o život více jak 10 milionů
lidí, země utrpěly ekonomické ztráty a v zákopech bylo za živa pohřbený nepředstavitelný
počet vojáků. Pokud vás střela trefila, odvezli vás do nejbližší nemocnice, kde
vám nohu raději hned amputovali, nebo vás nechali vykrvácet na zabahněném poli.
Na
západní frontě rozhodně klid nebyl.
Paul
Baumer je jedním z vojáků, kteří jsou rovnou ze školních lavic posíláni do
války. Musí se narychlo naučit s granáty, odpalovat náboje a perfektně
skrývat. Každý voják je potřeba, tudíž se do války posílají i nemocní a
nemohoucí. Paul je bratr, kamarád a syn. Doma na něj čeká maminka, která nemá
kvůli rakovině velkou šanci na přežití, hladoví, a snaží se svému synovi
obstarat do zákopů alespoň čisté oblečení, což jí stojí prosení a ponižování.
Na
frontě ho doprovází Katczinský, Tjaden a Muller. Je jim jasné, že kamarádství
jsou nebezpečná, jelikož nikdy nevíte, kdy vás letící střela připraví o život.
Nicméně život na vojně se přeci musí nějak zpříjemnit. Například ukradením a
následným opékáním hus, plížení se jezerem za dívkami pouze v botách nebo
vysmýčení sklepa nepřátelům a ukradení dvou fajnových křesel.
Tento titul patří mezi klasickou literaturu, která prošla rukama mnohým čtenářům po celém světě. Vypráví příběh o válce z pohledu vojáka, který se snaží přežít a pomoct své vlasti. Díky neutrální až místy hovorové češtině kniha působí reálně a čtenáře rychleji vtáhne do děje.
Nejvíce
se mi líbila část, kdy se Paul vrací za maminkou domů na čtrnáctidenní
dovolenou. Dozvídáme se, jak těžké je pro vojáka návrat do reality, když jeho
kamarádi za hranicemi bojují o holý život. Ve většině románech byste se dočetli
o tom, jak veselé a skvělé je se vrátit do rodné vlasti. Pro mě byla tato část
knihy nejsmutnější, jelikož autor vojákovy pocity popisoval velice detailně. Za
přilbou, revolverem a nečitelným výrazem v obličeji se totiž vždy neskrývá
zabiják. Někdy se zkrátka jedná o muže, který má doma rodinu a jediné, po čem
touží, je vyváznout živý.
Setkáváme
se se ztrátou blízkých přítel, přihlížíme jejich umírání a doufáme, že z války
vyváznou živí. Smrt se ale na bojovém poli skrývá úplně všude – v plynu,
minách, nemocech, zkaženém jídle nebo ve střele, která se k vám řítí
nepředstavitelnou rychlostí. Remarque vše popsal způsobem, který není ani
příliš detailní, ani stručný. Skrz dialogy nám přiblížil situaci na západní
frontě a ukázal čtenářům stranu války, o které se nikde moc nemluví.
Knihu
bych doporučila spíše starším čtenářům, jelikož se mezi řádky vyskytují
detailní popisy zranění, která by mohla být pro mladší čtenáře příliš velké
sousto. Titul nicméně patří mezi literaturu, která se čte úplně sama a na
každém řádku na vás číhá něco, co vás překvapí. Za sebe dávám knize plný počet
hvězdiček a rozhodně se v knihkupectví podívám po ostatních titulech
tohoto autora.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji megaknihy.cz. Na knihu se můžete podívat zde.
Nečetla jsem, ale na tuhle klasiku se chystám :)
OdpovědětVymazatNa mě až moc pochmurné, v dnešní době by si mělo hodně lidí přečíst... :-(
OdpovědětVymazat