PŘEČTENO: Za březen

Knížek je mnoho a přitom tak málo času, abychom je všechny stihli přečíst. Hlavně když studujete na gymplu a učitelé vám už pomalu začínají vyhrožovat, protože nemáte nic načtené k maturitě. I když se na blogu v poslední době nic moc nedělo, nemůžu úplně říci, že by se to nějakým způsobem odráželo do mého čtení, jelikož čtu jednu knihu za druhou. Klasickou literaturu jsem si naprosto oblíbila. Pokud mě sledujete na goodreads, možná jste si povšimli, že jsem vám trochu zaspamovala zeď mými „to-read“ knížečkami, které si nutně potřebuji odškrtnout ze svého seznamu zatím nepřečtených knih.  

Měsíc jsem odstartovala R.U.R. od Karla Čapka. Dialogy mezi hlavními postavami mě opravdu moc bavily a celkově hodnotím dílo jen a jen pozitivně. Pamatuji si, že jsem do svého čtenářského deníku (těším se na den, kdy ho budu moci rituálně poslat do horoucích pekel) psala, že jsem netušila, jak moc lze určitou postavu nesnášet. Jednalo se o dámu, která přijela do továrny a svými demokratickými myšlenkami se rozhodla celou výrobu obrátit vzhůru nohama. Kvůli ní titul obdržel čtyři místo pěti hvězdiček.

Abychom tu ale nebyli pouze pozitivní, je nutno zmínit knihu Milenec lady Chatterleyové, což je perfektní příklad toho, co vše lze na knize nesnášet. Z lítosti a se slzou v oku jsem knize dala dvě hvězdičky, což se u mě dá přeložit trochu jako „odpad“ na ČSFD. Nesnášela jsem hlavní postavu, nesnášela jsem vedlejší postavy, nesnášela jsem „zápletku“ ani hlavní myšlenku, na které šlo perfektně poznat, že autorem je chlap. Většinou se snažím na každém díle najít něco pozitivního (hlavně tedy, když se jedná o cennou klasickou literaturu), ale v tomto případě mě málem rozčilovaly i stromy, které se kývaly na špatnou stranu. Knihu rozhodně nedoporučuji.

Petr a Lucie byla krásná oddychovka, která se četla skoro sama. Čtenář se ponoří do romantického příběhu, ve kterém si hlavní hrdinové k sobě pomalu nacházejí cestu a zabývají se trápením, které představuje odchod Petra do války. Bylo to takové milé a kraťoučké, na goodreads jsem knize dala čtyři hvězdičky. V titulu je také okrajově zmíněná víra a i když oba hlavní hrdinové na Boha nevěří, pomalu si k němu nacházejí cestu. Je to opravdu milé dílo, které byste si rozhodně měli přečíst.

Seznam zakončím Slezskými písněmi od Petra Bezruče. Těm jsem dala pouze dvě hvězdičky, jelikož jsem v nich bohužel nepochytila žádnou skrytou myšlenku a většina básní mi připadala úplně stejná. Nejspíš nejsem úplný literární kritik, který by mohl takové dílo odsoudit, ale myslím si, že máme v české klasické literatuře plno autorů, kteří by Slezské písně dokázali předčit. Nebojte, dvě básničky jsem si opravdu oblíbila a dokonce jsem si z nich i něco odnesla. Nicméně pokud bych měla hodnotit celek, zůstávám stále u dvou hvězdiček.

Jak jste na tom vy s klasickou literaturou? Čtete ji rádi nebo se jí v knihkupectví raději obloukem vyhýbáte? Budu ráda za váš názor!:)