Recenze: Trilogie Divergence (Stará recenze)

 Pokud jste všímaví, určitě jste si všimli, že v mém seznamu nechyběla ani úspěšná trilogie Divergence. Po druhé knize - Rezistenci, jsem si totiž nebyla zas tak moc jistá, jestli se mi do třetího dílu vůbec chce, a tak jsem na tuhle triologie dočista zapomněla. Když se mi ale dostala do rukou, neodolala jsem, jelikož jsem byla zvědavá, jak se s příběhem autorka popere a celou sérii ukončí. A věřte nebo ne, byla jsem vážně překvapená.

Veronica Roth se narodila 19. 8. 1988 v New Yorku. Začala studovat Carleton College, ale po roce přešla na Northwestern University, kde se věnovala programu tvůrčího psaní. Veronica je od roku 2011 vdaná za fotografa Nelsona Fitche. Žijí v Chicagu.  

Příběh Aliance pokračuje po zveřejnění krátkého videa na konci předchozího dílu. Není žádné překvapení, že hned na začátku se s touhle části příběhu naši hrdinové zabývají a postupně se dostávají k hlavní myšlence knihy - představy, co je za hranicemi. Celkově mi kniha připadala místy opravdu hodně zdlouhavá, ale to je v pořádku, protože jsme alespoň měli možnost blíže poznat hlavní postavy.

 

Oproti předchozím dílům je tu ale jedna velká změna. Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů - kromě Tris je vypravěčem i Tobias. Neřekla bych, že by mě vyprávění Tris bavilo více, spíš musím říct, že obě postavy byly dost dějově vyvážené a bylo místy dost zajímavé sledovat, jak se obě postupně vyvýjiejí. K mému zklamání však byl Tobias popisován jako smutný, slabý a emoční charakter, o jeho bojovnosti a odvaze vůbec nemohla být řeč. Trochu mě to zklamalo, protože Tobiase jsem už od začátku Divergence měla moc ráda, ale v Alianci mi ho bylo místy až líto.

Musím tedy říct, že mě celá trilogie mile překvapila. Nemohu ji řadit k mé nejoblíbenější, protože Hunger Games je zkrátka moje srdcovka, ale i tak to bylo příjmné čtení a na knihy si nemohu vůbec stěžovat. Bohužel mi připadalo, že Divergence nasadila vysokou laťku a Rezistence pak už byla se svým dějem zdánlivě pozadu a zdaleka se prvnímu dílu nemohla vyrovnat. 

Co se týče stylu psaní, Veronica Rothová vás svým "surovým" vypravováním dostane do děje hned po první stránce a už nepustí. Autorka už od začátku moc dobře ví, čeho chce docílit a tak zbytečně nevybočuje z dělové linky a pěkně žene příběh kupředu. Na můj vkus bylo místy až moc popisu, což znamenalo dlouhé kapitoly, ale i tak mi to Veronica vynahradila scénami na bojišti či láskou mezi Tris a Tobiasem, takže si opravdu nemohu na nic těžovat.

Triologii bych doporučila spíše mladším, ne tak náročným čtenářům, kteří mají rádi akci a nevadí jim zdánlivá jednoduchost příběhu od začátku druhého dílu. Každý čtenář si na téhle sérii rozhodně najde to své a až do konce nebude tušit autorčin záměr, kterým celou trilogii zakončí. 
Také bych mohla doporučit filmy, které jsou v jistém ohledu pro mne i lepší než knihy, což neříkám zas tak často.