RECENZE: Než jsme se odcizili

Láska si většinou nevybírá. Může být krásná a okouzlující, ale přitom i zákeřná a plná překážek, které nejsou lehké překonat. Kniha Než jsme se odcizili vypráví právě o tom. O lásce dvou lidí jako trám, kteří stále hledají sebe samé ale zároveň i toho druhého navzájem. 

Matt je jednadvacetiletý student fotografie, jehož umění oceňují profesoři i náhodní kolemjdoucí. Zrovna se přestěhoval z Kalifornie do New Yorku, aby se konečně svému talentu věnoval naplno. Hned na začátku roku se ale na kolejích seznámí se svou sousedkou Graceland a jeho studium je najednou okořeněno o náhodné výlety za dobrodružstvím, neustálý poslech hudby a emoce, které se kolem něho rozzuří jako tornádo.

 

Grace je hezká studentka hudby, pro níž violoncello znamená celý svět. Je praštěná. Noční procházky v pyžamu a snídaně k večeři jsou jen malým zlomkem toho, jak se dokáže takový poloprázdný rozvrh hned zaplnit. Potom se ale něco stane. A Matt znovu uvidí Grace až po patnácti letech.

 

Jejich vztah se vyvíjí tak lehce a neuspěchaně, že má čtenář pocit, že ho prožívá s nimi. Autorka příběh postavila hlavně na postavách, které výborně vykreslila. Ano, kniha neobsahuje šílené zvraty, nad kterými by člověk zůstal nevěřícně sedět. Příběh zvraty obsahuje, ale ze života. Jsou tedy reálné a dobře uvěřitelné. 

 

I když bych ale postavám věřila úplně všechno, právě příběh jako takový už není tak dobře promyšlen a popsán. Vsadilo se hlavně na postavy, což knize rozhodně neubralo. Ale na posledních pár stránkách mi přišlo, že autorka zrychlila a trochu opustila právě ten neuspěchaný styl, který byl po celou dobu četby tak kouzelný. Některé pasáže se mohly vynechat a nahradit je více popisy okolního prostředí.

 

Styl psaní je čtivý a svižný, člověk se ani nenaděje a už je na konci. Nemůžu si odpustit editorské vytknutí překlepů, které se sem tam v druhé polovině objevily. I tak ale titul hodnotím velmi kladně. V příbězích mi často vadí, že se autoři pouští do různých dějových linek, ale na konci mnohé z nich jen ledabyle opustí a už se k nim nevrátí. To se tady nestalo. Po dočtení nemám žádné další otázky, vše se vysvětlilo a hezky zakončilo.

Komu bych tedy knihu doporučila? Vnučkám pod stromeček, milovníkům newyorkské atmosféry nebo dívkám, které se rádi odreagují a nechtějí u čtení přemýšlet. Pokud máte rádi komplikované příběhy s vodítky a konečným rozuzlením, v této knize je nenajdete. Ale i tak si možná zavzpomínáte na svá vysokoškolská léta, první lásku a všechna úskalí a radosti, které s ní přišly. Knize dávám 4 hvězdičky.

Renée Carlino je americká spisovatelka, která žije v Jižní Kalifornii. Ráda píše, chodí na procházky a koncerty, nebo jí hořkou čokoládu. Proslavila se především ženskými romány. Mezi její další tituly patří například Blind kiss nebo Swear on this life.

Mnohokrát děkuji megaknihy.cz za recenzní výtisk. Na knihu se můžete podívat zde. Při koupení dostanete dopravu zdarma.

RECENZE: Zakázané ovoce (Jojo Moyesová)

Padesátá léta, přímořské městečko na jihu Anglie a změť láskyplných i srdcervoucích vztahů. Jojo Moyesová kombinuje prvky romantiky s tíživou váhou životních osudů a překážek, které by v takové malebné rodině nikdo nečekal.  

Lottie je mladá dívenka, která vyrůstá v náhradní rodině na jihu Anglie. Život ji zamotá až nevlastní sestra, která si domů přiveze snoubence. Lottie je často výbušná a člověk se v jejich pocitech moc nevyzná. V hloubi duše to ale je citlivá dívka, která poradí, poslechne a pomůže. S Daisy jí toho charakterově pojí víc, než by si na první pohled přála. Daisy je mladá matka, která zkouší kariéru designérky a odjíždí na pár měsíců do krásného a architektonicky zajímavého domu, aby ho přetvořila na hotel a otevřela ho turistům. 

Naivita, láska, stará freska na zdi a nekonečné množství odpoledních pikniků a banketů. Hlavními hrdinkami jsou ženy, které se nebojí říct svůj názor. Jsou samostatné, rozhodné, ale přitom stále citlivé a mnohdy nemožné. Ale po čas příběhu si stále uchovávají svou čest a poodkrývají svá tajemství sice s rozvahou a pomalu, ale zato jistě.

 

RECENZE: Suchý hadr na dně mořském

Už jak z názvu knihy vypovídá, jedná se o vtipné ztvárnění s nádechem ironie. Hlavní hrdinkou je mladá dívenka, která svými otázkami a poznatky vrátí čtenáře do dětských let. Po každém tělocviku se málem volá záchranka, jiný vzhled aktovky může za napjaté vztahy mezi spolužáky a bratr je tak tlustý, že si musí ráno přivstat, aby mu pomohla se nasoukat do punčocháčů. Přidejte k tomu dobrý smysl pro humor a pár trapasů s knězem a máte se smíchem vystaráno na celé odpoledne.  

Anička je tvrdohlavá a nenechá si do věcí mluvit. Někdy se chová nepatřičně, někdy možná až drze, ale nějakým zvláštním způsobem se to vždy obrátí v humornou příhodu. V jejím životě se objevuje spousta situací, které si prošel každý z nás, tudíž je velmi lehké se s hlavní hrdinkou ztotožnit. Výběr střední školy a následný výběr zaměstnání je nejspíš noční můra všech studentů, nikdo to však nedokáže pobrat tak, jak dívka z této knihy.

Příběh díky krátkým kapitolám rychle odsýpá a jako odměnu za doposlechnutí úseku na vás čeká krátká znělka, jejíž rytmus si snad nejde nezamilovat. Autorkou audioknihy je Vanda Hybnerová, která se do role perfektně vžila, a její hlas propůjčil knize nadhled, který vtipné situace dokresloval. Můžete ji znát například z Divadla Komedie nebo Divadla Labyrint. Její zpracování hodnotím pěti hvězdičkami.

Jelikož nám kniha popisuje průřez celého života jedné malé holčičky, můžeme sledovat její priority, které se s postupným ubýváním kapitol mění. Aniččin svět se v dětství točí hlavně kolem nové desky Karla Gotta a páru nových botek. S nástupem do první třídy ale ochutnává hořkou pravdu mezilidských vztahů, o pár let později se potýká s prvním alkoholickým drinkem a nekončí to ani u první žádosti o sex.

RECENZE: Důmyslné umění jak mít všechno u pr**le

Přiznejme si to, jsme ustavičně obklopeni knihami na téma sebezlepšování, tématy ohledně osobního růstu a youtube videi s titulky typu „Jak být produktivní“. Jestli vám už mozek automaticky vypíná a všechny „self help“ reklamy rovnou hází do spamu, nejste v tom sami, protože autor Mark Manson je stejného názoru. Proč se stále snažit být těmi nejlepšími? Proč se trápit tím, když nejsme každý den za každou cenu pozitivní, jak to po nás většina soudobých motivačních knih vyžaduje?

„K čertu s pozitivismem. Pokud něco stojí za hovno, tak si to přiznejme a naučme se s tím žít.“

Jsme snadno ovlivnitelní, a pokud nám někdo říká, že pozitivismus je ta jediná správná cesta, tak lže. Auror nám netradičním způsobem vysvětluje, že knihy na toto téma nejsou špatné, ale jen odsud posud. Své poznatky navíc podkládá příběhy ze svého vlastního života, což může většinu čtenářů pobavit, jelikož se často jedná o úsměvné momenty.

Už samotný název nám prozrazuje, že jazyk nebude vždy úplně spisovný. Tykání působí uvolněně a přátelsky, celkovému dojmu z knihy jen pomáhá. Na druhou stranu by mohla někoho vystrašit otevřenost, která se projevuje jak v příbězích ze života, ale také v jazyku, kterým je text sepsán. Vulgarity se neobjevují pouze sporadicky, ale spíše pravidelně. Pokud bych knihu četla, nejspíš by mě nespisovný jazyk rušil, ale v poslechu jsem se tomu vždy jen zasmála a pokračovala dál. Nutno zmínit, že se nejedná o českého autora, tím pádem si překladatel musel s překladem vyhrát a správně zvolit slova, která se budou nejblíže hodit originálu. Je tedy možné, že anglický text nepůsobí tak hanlivě.

„Lidé jsou omylní a mají své limity. Ne každý je výjimečný. Ne každý může být vítěz a nemusí to být jeho chyba.“

Mark Manson je americký bloger a podnikatel. Zdá se, že jsou jeho čtenáři rozděleni na dvě poloviny, přičemž jedna tvrdí, že je idiot, a ta druhá, že jim zachránil život. Kniha se tedy může zdát kontroverzní, záleží, co si z ní odnesete sami. Audiokniha je namluvena Davidem Prachařem, českým hercem a dabérem. Odmlky i intonace byla v naprostém pořádku, barva jeho hlasu nerušila a celkově se příběh pěkně poslouchal.

RECENZE: Paní Bovaryová

Jeden z nejslavnějších příběhů o nespokojené ženě vyvolal ve světě vlnu názorů, do které se každým dnem přidávají nové a nové komentáře. Příběh paní Bovaryové snad nebude nikdy zapomenut, protože se nadále udržuje v seznamech maturitní četby a originál se dočkal už mnoha různých zpracování. Mladá dívka Emma Bovaryová je provdaná za venkovského lékaře, nicméně sliby, které během obřadu padnou, se úplně nedočkají svého naplnění. Dívka až příliš brzy pozná, že manželství je pro ni pouze slet monotónních dnů, ve kterých se coby žena v domácnosti začne pomalu ale jistě nudit. Nešťastné děvče se ocitá v dluzích a snad jen bůh ví, jak to s ní a s jejím manželstvím dopadne.

Ema je plná naivních očekávání, která přináší pouze nevyhnutelná zklamání. Sní o vášnivé romantické lásce, o věrném manželi po svém boku a šťastné rodině plné zdravých dětí. Jelikož ji ale vlna reality v plné síle udeří do obličeje, rozhodne se vydat na cestu malých uspokojení, které většinou stojí peníze. Ty ale nemá.

Charles Bovary je lékař, který i přes ne příliš vysoký intelekt dokončí studium. Svou ženu miluje, avšak jeho láska se promění jen v další sérii bodů, které Ema nedokáže na svém manželi snést. Ať udělá cokoliv, zoufalá Ema se od něho vzdaluje a vypadá to, že ani narození miminka lásku neobnoví. 

Snad každá žena touží po spokojeném manželství. Téma knihy se zabývá problémy, které spousta autorů té doby považovala za tabuizované, tudíž kniha otevřela spoustu vášnivých diskuzí. Sám autor Gustave Flaubert byl za vydání svého románu stíhán kvůli urážce „veřejné mravnosti a manželské instituce“. Francouzský naturalista se také zasloužil o založení tzv. bovarysmu – útěku od reality k iluzím.

Kniha obsahuje spoustu popisů, které by sice mohly některé čtenáře rušit, ale mně do celkového příběhu perfektně zapadly a nebyly mi na obtíž. I já se (jako mnoho dalších) řadím ke skupince, která odmítá chování, kterým se mladá hrdinka pyšnila. Její postava mi byla silně nesympatická, nevěra je totiž téma, které neomlouvá, ať už bylo její manželství sebenešťastnější. Charles jí stále miloval, její naivita však postavila zeď, přes kterou se sama nehodlala přenést.  Samozřejmě, že by se jí dal omluvit fakt, že si brala neznámého člověka, o kterém vůbec nic nevěděla. Takovéto uzavření svazku bylo ale na tu dobu naprosto normální, měla se stejně jako spousta jiných žen.

RECENZE: Kateřina Zaháňská

Autorkou této knihy je Helena Sobková, která se narodila v roce 1932. Své čtenáře oslovila hlavně díky práci Tajemství Barunky Panklové, za kterou získala cenu Českého literárního fondu. Celý svůj život strávila zkoumáním života Boženy Němcové, který ji dostal až k vévodkyni Zaháňské.

Kniha vydaná Mladou frontou na svých zhruba sto padesáti stranách vypráví příběh vévodkyně od útlých let, jejich přátel, rodiny, lásek a životních osudů. Autorka se však v knize nesoustředila pouze na Kateřinu Zaháňskou, ale i na její přátele, rodinu, manžele a příbuzné. Dozvídáme se tedy podrobně o životě šlechty na přelomu 18. a 19. století, o všech tradicích a zvyklostech, které je doprovázely. Vévodkyně je popisována jako vstřícná, přátelská a něžná dáma se smyslem pro humor, které nechyběl přehled o světovém dění, kultuře a politice. Její názory byly vždy velmi ceněné i mezi muži, tudíž byla vřele vítána na všech zasedání, banketech i jednání. 

Kateřina Zaháňská žila v letech 1781-1839, kdy byla v českých zemích u moci Habsbursko-lotrinská dynastie (Josef II, František I. Rakouský, Ferdinand V.) Titul se trochu dotýká i světového dění, do kterého patří války spojené s Napoleonem, kterým vévodkyně opovrhovala. 

RECENZE: Room

Na zahradě za domem, kde kolemjdoucí nemohou zahlédnout žádný pohyb ani slyšet zvuky, stojí místnost zabezpečená kódem. Vlastníkem je takzvaný „Old Nick“, který uvnitř schovává šestadvacetiletou ženu s jejím pětiletým synkem. Pár základních potřeb, televize a skříň, ve které spí, je vše, co má Jack se svojí maminkou k dispozici. Každé ráno se probudí, vysprchují se a poté se po zbytek dne koukají na televizi nebo hrají všelijaké hry. Když se začíná stmívat, začnou se bát příchodu starého Nicka, který vždy za doprovodu pípnutí, která znázorňují otevření zámku, vchází dovnitř.

Jackovi je pět, tudíž je dost velký na to, aby Ma mohla konečně zrealizovat svůj dlouho promyšlený plán útěku. Podaří se jim to, nebo jim starý Nick překazí plány a potrestá je?

Today I´m five. I was four last night going to sleep in Wardrobe, but when I wake up in Bed in the dark, I´m changed to five, abracadabra.

Kniha je rozdělena na pět částí: presents, unlying, dying, after a living. Každá část je v něčem jiná a všechny doprovází jiný dějový zvrat, který knize dodává na dramatičnosti. Co se týče angličtiny, nedoporučila bych knihu úplným začátečníkům. Jelikož je hlavním vypravěčem pětiletý chlapec, je nutné brát gramatiku s rezervou, protože se zde objevuje opravdu nepřeberné množství gramaticky špatně napsaných slov. Proto jestli čtete knihy jen za vzdělávacím účelem, této bych se raději vyhnula a nechala si ji až na chvíli, kdy budete schopni všechny chyby najít a uvědomit si, že tam jsou umístěné schválně. 

Hlavní hrdinkou je Ma, který byla unesena, když jí bylo devatenáct let. Starý Nick ji zavřel do místnosti, kde ji znásilnil, a tak na svět přišel malý Jack. Myslím, že už jen představa žití v jedné místnosti sedm let je přímo nepředstavitelná, tudíž není divu, že na tom dívka není úplně nejlépe. I tak ji rozhodně mohu popsat jako trpělivou, pečující a milující matku, která se snažila svému dítěti zajistit to nejlepší dětství, i když měla značně omezené možnosti. Trpělivě Jackovi vysvětlovala všechny maličkosti, které potřeboval vědět a hrála si s ním do pozdních večerních hodin. 

Jack byl zkrátka šťastné dítě. Svůj pobyt v Místnosti si neuvědomoval a jediné, co potřeboval, byla blízkost jeho maminky. Kreslené postavy v televizi pro něho představovaly reálné kamarády, nedělní odměna od starého Nicka největší radost na světě a jeho maminka celý svět. Jeho celý život byl poskládán do malé místnosti bez oken a nic jiného pro něho neexistovalo. Mezitím co si ostatní děti hrály na hřišti a chodily do školky, Jack lezl po nábytku a hrál si na horolezce nebo počítal kuličky v mléce, dokud nebyly všechny spočítané. Rozhodně mohu říci, že byl Jack zvídavé, netrpělivé, ale také statečné dítě.

Pomalu se dostávám k vlastním pocitům, které jsou poněkud zmatené. Pokud bych vynechala gramatické chyby, ze kterých jsem ke konci měla už husí kůži, tak vlastně nemám knize co vytknout. Věřím, že podobných knih je v knihkupectví nepřeberné množství, ale tahle má v sobě zkrátka něco, co vás přitáhne, ať už se vám to líbí nebo ne. Ma si mě získala svou klidnou povahou, Jack díky své dětské nevinnosti a otázkám. Bylo skvělé vidět svět z pohledu malého dítěte, které si prošlo takovým peklem. Samozřejmě, že bych v knize i pár chyb co se týče děje našla, ale kvůli spoilerům mohu říci jen to, že některé části nebyly podle mého úplně dotažené do konce.

RECENZE: Muž jménem Ove

V jednom malém domečku uprostřed Švédska bydlí devětapadesátiletý milovník aut značky Saab, opravář, pyšný řidič a odpůrce koček -  muž jménem Ove. U sousedů je velmi známý díky své urputnosti, mrzutosti a až nesmyslném dodržování pravidel. Řekli byste, že takový muž nemůže mít na světě žádné přátele, jelikož je nepříjemný i ke své vlastní kočce a k ostatním se chová odtažitě. Když se ale do sousedství nastěhují noví sousedé, kteří mu při té příležitosti hned nacouvají do poštovní schránky, odstartuje se kolotoč příhod, který vás rozesměje i rozbrečí zároveň.

Pokud jste tuto knihu ještě nečetli, určitě jste ji alespoň zahlédli na policích ve vašem místním knihkupectví. Ove se stal totiž bestsellerem po celém světě a vychvalují si ho statisíce čtenářů. Fredrik Backman pochází ze Stockholmu a kniha o milovníkovi značky Saab je jeho románovým debutem. Nakladatelství host vydalo i autorův další titul s názvem Babička pozdravuje a omlouvá se.

Muž jménem Ove kupuje počítač, který vlastně žádný počítač není.

RECENZE: Nejdelší jízda

Autor: Nicholas Sparks | Vydavatelství: Ikar | Počet stran: 432 | Rok vydání: 2014

 Jednadevadesátiletý Ira Levinson chce ještě naposledy zajet do hor na místo, kde strávil s milovanou Ruth líbánky. V hustém sněžení však přehlédne zatáčku. Na zledovatělém srázu se zlomenou rukou a rozbitou hlavou nezbývá Irovi než doufat, že si auta někdo všimne a zachrání ho. Při vědomí ho udržují vzpomínky na manželku, která zemřela před devíti lety.

O pár desítek kilometrů dál se Sophia Danková, dcera slovenského emigranta a Francouzky, poprvé v životě jede podívat na býčí rodeo, aby přišla na jiné myšlenky po nepříjemném rozchodu. Seznámí se s vítězem závodu, sympatickým kovbojem Lukem. Luke žije jen s matkou na ranči, stará se o dobytek, koně, pěstuje zeleninu, stromy, každý den tvrdě pracuje, aby rodinný majetek ve finančních nesnázích zachránil. Sophia se ocitá ve světě, jenž má jen pramálo společného s pohodlným životem studentky dějin umění. Navíc Luke skrývá tajemství, které by mohlo jejich vztah ukončit. Ira a Ruth. Luke a Sophia. Dvě dvojice, jejichž osudy se nečekaně propletou. Kdo koho vlastně zachrání?

~*~*~

Myslím, že není čtenáře, který by o knihách Nicholase Sparkse nevěděl. Tento americký spisovatel má na svém kontě bezpočet bestsellerů a do češtiny se stále překládají nové a nově knihy. Připadá mi úchvatné, že za všemi těmi romantickými příběhy stojí muž. Řekla bych, že je tu jen hrstka spisovatelů, kteří dokáží popsat emoce a city ve vztazích a Nicholas Sparks rozhodně patří mezi ně.

  Nejdelší jízda nás zavede do životů dvou zamilovaných párů. Sophia si zrovna prochází ošklivým rozchodem a Luke se stále vzpamatovává ze zranění, které mu přihodila poslední jízda na býkovi. I když spolu nemají na první pohled skoro nic společného, dokáží v sobě najít útěchu, lásku i velkou oporu. V cestě jim však stojí bezpočet překážek, ať už to jsou finance, rodina či budoucnost. 

  Potom tu máme Iru, který měl autonehodu, a vánice zasypala jeho nabourané auto sněhem. Zrovna když v něm vyhasíná poslední kapka naděje, zjeví se na místě spolujezdce jeho mrtvá žena Ruth a snaží se ho udržet na živu pomocí vzpomínek a všeho, čím si za svůj vztah prošli. Prožíváme tak s nimi začátek jejich sbírky umění, problémy i malé radosti.

RECENZE: Dívka, která spadla z nebe

Autor: Simon Mawer | Vydavatelství: OneHotBook | Počet kapitol: 11 | Rok vydání: 2016

    ~*~*~

Dívka, která spadla z nebe je poslední dobou na každém rohu. Najdete ji na plakátech v metru, na internetu v recenzích nebo v regálech místního knihkupectví. OneHotBook navíc tento rok přišlo s audio verzí této knihy, kterou namluvila Lucie Pernetová - herečka a absolventka gymnázia. Audioknihy jsou poslední dobou velkým hitem, tudíž jestli jste ještě žádnou nezkusili, určitě doporučuji se po nějaké podívat.

Příběh nás zavede do období druhé světové války, kde se setkáváme s Marian Sutro - talentovanou a statečnou dívkou, kterou díky její skvělé francouzštině naverbuje francouzská sekce britských jednotek. Musí se tak naučit bojovat, vyslýchat, pohybovat v utajení či pracovat se zbraněmi. Aby toho neměla málo, je pověřena, aby přesvědčila svého milého Clémenta, aby spolupracoval na výzkumu o atomových bombách a narychlo odletěl do Anglie. Pomůže jí nebo zůstane ve Francii?

Autorem této knihy je britský spisovatel Simon Mawer, který se narodil v roce 1948. Jako biolog pracoval v Anglii, na Kypru, a dokonce i na Maltě. Jeho knihy získaly spoustu ocenění, například McKitterickovu cenu, Man Bookerovu nebo Boardman-Taskerovu. Více si o autorovi můžete přečíst na jeho webu zde.

RECENZE: Neohlížej se

 Autor: Jennifer L. Armentrout | Vydavatelství: Baronet | Počet stran: 256 | Rok vydání: 2016

Samanta je ve vlastním životě cizinkou. Až do té noci, kdy se svou nejlepší kamarádkou Cassie zmizela, o ní všichni říkali, že má všechno – bohatství, popularitu i přítele jako ze snů. Samantu sice naleznou, na nic si však nepamatuje. Neví, kdo je, ani co se té osudné noci událo. Zatímco se snaží pospojovat úlomky své minulosti dohromady, uvědomuje si, že o takový život, jaký dřív vedla, nestojí. Bláznivě se zamiluje do Carsona Ortize, kluka, kterému na ní vždy záleželo a k němuž se ta stará Sammy nechovala hezky.  

Cassie ovšem stále není k nalezení. Pravda o tom, co se jí té noci stalo, je však pohřbena nejen hluboko uvnitř Samantiny hlavy. Zná ji i někdo jiný, někdo, kdo se chce ujistit, že o ní dívka pomlčí navždy. Samanta chce pouze jediné – zjistit pravdu. Ale co když na tom, aby si nevzpomněla, závisí její život?

   ~*~*~

Probouzíte se do světlem zalité místnosti. Nevíte, kde jste, kdo jste, ani co se s vámi stalo. Jedinou společností vám je pípání strojů, na které vás doktoři připojili a neznámí lidé, kteří jsou údajně vašimi rodiči. Podle všeho jste se se svou nejlepší kamarádkou ztratily v lese a vy jste se tou jedinou, která se našla. Co byste na místě Sammy dělali vy?

Dívka spolu s rodiči odjíždí do honosného sídla, ve kterém bydlí, a následně se dozvídá o svém životě a minulém já. Bývala královnou střední školy – nemyšlenou, zlou a krásnou dívkou, která randí jen s těmi nejlepšími kluky a obědovou pauzu tráví jen v té nejvyšší společnosti. Zjišťuje, že celou tu dobu přehlížela staré kamarády, kteří za ní stáli celou dobu – ať už jim házela klacky pod nohy nebo je za zády pomlouvala. Vše se změní v okamžiku, kdy se jí začnou vybavovat vzpomínky na tu noc, kdy spadla z útesu a její nejlepší kamarádka byla prohlášena za nezvěstnou. Někdo ji začne pronásledovat a psát výhružná psaníčka na kus žlutého papíru. 

Autorkou této knihy je přední autorka New York Times – Jennifer L. Armentrout, která bydlí se svým manželem v západovirginském Martinsburgu. Často píše, a když zrovna ne, věnuje se zahradničení, posiluje nebo sleduje zombie filmy. Autorka dále pod pseudonymem J. Lynn vydala knihu „Počkám pro tebe“.

RECENZE: Smolná sezóna

 Autor: Moïra Fowley-Doyle | Vydavatelství: Cooboo | Počet stran: 256 | Rok vydání: 2016

Smolná sezóna je součástí Cařina života tak dlouho, jak si jen pamatuje. Vždycky koncem října. Už spousta jejích příbuzných v tuhle dobu přišla o život. Cařina rodina je nevysvětlitelně náchylná k nejrůznějším nehodám. Proto schovávají nože, ostré hrany stolů omotávají vatou a vypínají elektrické spotřebiče – ale nehody je pronásledují na každém kroku a ze smolné sezóny se pomalu stává obsese a jejich největší strach.

Ale proč jsou takhle prokletí? Mohou se z toho začarovaného kruhu vymanit? Opojný, zničující a intenzivní příběh s opravdu šokujícím závěrem.

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

   ~*~*~

Představte si žít v rodině, kterou každoročně provází Smolná sezóna - období, ve kterém mají všichni rodinní příslušníci smůlu za zády, modřiny po celém těle a přelámané kosti. Ať už se jedná o srážku s autem, pád do rozbouřené řeky, uvíznutí v plamenech či nevinná popálení od domácího toustovače, vše to jen potvrzuje fakt, že je s touto rodinou něco v nepořádku. Od října se tedy tři sourozenci - Alice, Sam a Cara oblékají do více vrstev oblečení, obvazují ostré hrany a vypojují všechny elektrické spotřebiče z elektriky. Smolné sezóně se však nejde vyhnout a karty slibují tu nejtragičtější ze všech.

Při prohlídce alb Cara narazí na jednu dívku ze školy, kterou rozeznává z každé fotografie nalepené na papíře. Sleduje ji? Co po ní chce a proč se nachází na každé jí focené fotce? 

Autorkou této knihy je francouzská (a napůl irská) spisovatelka Moïra Fowley-Doyle, která žije v Dublinu se svým manželem, dcerkou a starou kočkou. Má ráda červené víno, temné knihy plné smrti, čaj a šťastné konce. Svou první povídku napsala v osmi letech, kdy ji maminka řekla, že když napíše příběh o pavoucích, tak se jich přestane bát. Moïra se sice pavouků pořád bojí, ale psát od té doby nepřestala.

A tak na smolnou sezónu zvedněme sklenky,

 na řeku pod námi, v níž smáčíme své duše,

 na boule a tajemství, na duchy pod stropem,

 ještě jednou si připijme na zmáčenou cestu.

RECENZE: Wonderland - Země divů

Autor: Jennifer Hillier | Vydavatelství: Baronet | Počet stran: 384 | Rok vydání: 2016

Země divů (Wonderland) je zábavní park v jednom malém americkém městě ve státě Washington. Park, v němž nechybí dům hrůzy či muzeum klaunů, funguje jako lákadlo pro turisty a současně zdroj obživy pro celé město. Přinejmenším do chvíle, kdy je v jeho areálu objeveno rozkládající se lidské tělo. Onoho dne, kdy je mrtvola nalezena, nastupuje coby zástupkyně šéfa místní policie Vanessa Castrová. A jako kdyby toho stále ještě nebylo málo, mizí rovněž mladý chlapec, který v zábavním parku pracoval. Řádí zde snad kdosi, kdo unáší a vraždí mladé chlapce? A jak to všechno souvisí se zdejším zábavním parkem? Vanessa se přestěhovala do malého města, aby unikla své vlastní minulosti. Nepostavila ale místo toho sebe i svou rodinu rovnou do středu tajemné hry zákeřného vraha? Jenže tato hra teprve začíná a její konec nedokáže nikdo ani odhadnout...

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

   ~*~*~

Představte si život uprostřed malého městečka, ve kterém se nikdy nic neděje a jedinou místní atrakcí je zábavní park Země divů. Pro někoho možná vzrušující představa, pro novou zástupkyni policie Vanessu Castrovou otázka nové práce a spousta vyšetřování. Po smrti svého manžela se rozhodla se svými dětmi John-Johnem a Avou přestěhovat ze Seattlu do zkorumpovaného Seaside, ve kterém policie zábavnímu parku odpouští malé či velké přestupky a vše se zametá pod koberec. 

To se však brzo změní, jelikož Vanessa dostane místo zástupkyně a rozhodne se všechny záhady prošetřit. Její první pracovní den však není takový, jaký si ho předchozí večer vysnila. Na velké Kolo divů vyšplhá Blake Dozier, udělá si selfie, které zanedlouho obletí celý svět a hned druhý den je pohřešovaný. Před kolem se na zemi objeví mrtvola, ale pitva popírá fakt, že by se mohlo jednat o bývalého zaměstnance parku Blakea. 

Na povrch začínají vyplouvat zmizení, která policie ledabyle zametla pod koberec. Vanessa se rozhodla najít vraha, ať už jí to bude stát cokoliv. Bude to bývalý majitel Země dívů Nick Bishop, jeho neteř Bianca - nynější výkonná ředitelka nebo někdo ze zaměstnanců?

Autorkou této knihy je kanadská spisovatelka Jennifer Hillier, která vyrůstala v Torontu a nyní žije v Seattle. Miluje svého manžela, kočky a Stephena Kinga. Nakladatelství Baronet na červen chystá od autorky vydat knihu Řezník a v dubnu Wonderland - Země divů.

RECENZE: Láska jako z filmu

 Autor: Victoria van Tiemová | Nakladatelství: Mladá fronta | Počet stran: 264

 Kensington Shawová má slibně rozjetou kariéru v reklamní agentuře, úžasného snoubence Bradleyho, se kterým chystá pohádkovou svatbu a plánuje velkou rodinu, i přátele. Žije si zkrátka jako v pohádce. Do toho se však objeví její bývalý Shane a začne jí motat hlavu tím, že ji uvádí do situací, v nichž spolu prožívají scény z filmů, na které se kdysi tak rádi dívali – třeba ze Samotáře v Seattlu, Deníku Bridget Jonesové, Pretty Woman či Hříšného tance. Stačí týden a Kensin život se ocitá v naprostém chaosu. Zasáhne osud a ukáže Kensi, kdo je hlavním hrdinou ve scénáři jejího života?

Ukázka obálky | Goodreads

   ~*~*~

Myslím si, že snad každý z nás někdy rád uteče od reality k romantickým příběhům a nechá se unášet dějem plným štěstí a zamilovaných párů. Zrovna v období Vánoc je tento žánr to pravé pro pozdní večery s horkým čajem v ruce a mrazivým počasím za oknem.  

Láska jako z filmu mě zaujala už jen svým názvem. Která dívka by netoužila po vztahu jako z filmového plátna, plným červených růží a čokoládových bonboniér? Nevím jak vy, dámy, ale já se hlásím a vůbec se za svou zvednutou ruku nestydím. 

Kenzi Shawová  je vtipná, místy nerozhodná hlavní hrdinka, která pracuje v místní agentuře.  Je zasnoubená s Bradleym – pohledným, milým mužem, který ji nadevše miluje.  Řekli byste, že si nemůže na nic stěžovat, přeci jen – má milujícího snoubence a práci, která ji baví. Jednoho dne však do dveří kanceláře vtrhne její  bývalý přítel Shane s návrhem na spolupráci a život hlavní hrdinky nabere nečekaných zvratů. Na povrch vyplouvají zakořeněná tajemství, obavy, starosti a nevěry. K tomu všemu je agentura ve finanční tísni a Shaneova nabídka je to jediné, co je může zachránit. Ten však smlouvu podepíše jen pod podmínkou, že s ním Kensington prožije deset zážitků z nejlepších romantických filmů zahrnující Pretty Woman či Lásku nebeskou. 

Celkový nápad s filmovými scénami byl zkrátka senzační. Užívala jsem si jakékoliv zmínky o mých oblíbených pasážích a s úsměvem si jednotlivé scény odříkávala spolu s hlavními hrdiny. Je pravda, že jsem většinu filmů neviděla, ale po přečtení mám chuť popadnout notebook a udělat si maraton začínající Pretty Woman a končící Samotářem ze Seattlu. 

Na to, jak rychle se kniha četla a jak rychle děj ubíhal, si dokázala autorka pohrát s postavami a postupně nám vykreslit jejich charaktery. Rozvíjeli se postupně, autorka nikam nespěchala a nechala postavy, aby se vybarvily spolu s příběhem. Nejvíce jsem si oblíbila právě Shanea, který mi svým chováním nemálo krát připomenul mé milované romantické postavy a ke Kensington se choval jako pravý filmový hrdina.

Na téhle knize mě bavilo snad úplně všechno. Prostředí, střelená hlavní hrdinka, dokonce i ta pořádná dávka cliché, kterou autorka rozhodně nešetřila. I když si kniha nehraje na žádné originální náměty a je založena na vcelku tradiční romantické zápletce, dokáže na čtenáře zapůsobit čtivým stylem, kterým je napsána a filmovými prvky, které dokázaly vytvořit zase něco jiného a zajímavého. 

Láska jako z filmu je skvělá jednohubka, která vám zpestří odpoledne a pozitivně naladí. Doporučím ji všem čtenářům, kteří si nepotrpí na akci nabitím dějem a rádi dají šanci knížce, ve které láska jako z filmového plátna existuje a zázraky se můžou stát skutečností. 

RECENZE: Šepotání

Autor: A. G. Howardová | Rok vydání: 2015 | Nakladatelství: Cooboo | Počet stran: 416

 Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Alice Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět. Když se matčin stav zhorší, nemůže Alyssa už svoje dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fascinujících pohádkách, které zná z dětství, je pravdy víc, než by se mohlo zdát. Vydá se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponuřejší, než jak ji zná z knížek, a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

   ~*~*~

 Říše divů vykreslená hororovým způsobem.

Přemýšleli jste už někdy nad tím, co byste dělali, kdybyste pocházeli z rodiny samotné Alice Liddelové - známé také jako Alenky z Říše divů? Žili byste obyčejný život nebo se po hlavě vrhli do králičí díry a prozkoumali svět, který vaše babička objevila? 

I když nám může připadat, že život Alyssy může být fantastický a plný dobrodružství, nemá to mladá hrdinka vůbec jednoduché. Slyší totiž rozhovory květin a hmyzí šepotání, které její matku přivedlo do blázince. Její stav se každým dnem stále zhoršuje a tak se Alyssa rozhodne vydat na útěk a trhlinou v zrcadle se dostat do samotné Říše divů, ve které musí po boku svého tajemného přítele Morphea napravovat všechny chyby, kterých se Alenka dopustila.

Autorkou této knihy je americká spisovatelka A. G. Howard, která se narodila v Massachusetts a nyní žije  se svým manželem a dětmi v Texasu. Když zrovna nepíše, ráda se věnuje lyžování, zahradničení a ježdění na kole. Pokud se chcete o autorce dozvědět více, můžete se podívat na její blog zde.

Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je přátelská, vtipná a zvědavá Alyssa, která vyrůstá se svým tatínkem a spoustou dětské fantazie. Dívenka však není tak obyčejná, jak by se čtenářům mohlo zdát. Z mrtvých broučků si vyrábí mozaiky, jezdí na skateboardu a už od dětství navštěvuje svou maminku, kterou dostalo do blázince hmyzí šepotání. 

Vše se mění v okamžiku, kdy mladá hrdinka zjišťuje, že je Říše divů doopravdy skutečná. Po boku svého nejlepšího kamaráda Zacha se vydá do hlubin říše Lewise Carrolla a poznává všechny bytosti, které tato země skrývá.

Na knihu jsem četla už spousty kladných ohlasů, bohužel mě tyhle "knižní trendy" spíše odradí, než vyloženě nadchnou, proto jsem Šepotání v obchodech přehlížela a nevěnovala mu pozornost. Dlouho jsem uvažovala nad tím, jestli si ji mám koupit nebo nemám, ale nakonec zvítězila zvědavost a nakonec jsem si její čtení náležitě užila.

První část knihy byla velmi napínavá, tajemná a chvílemi naháněla i hrůzu. Uprostřed druhé části jsem se na chvíli ztratila, tudíž musím i přes všechny klady jednu hvězdičku odebrat. Také mně na

knize mrzely překlepy, vynechaná slova, ale i jiná slova, která v příběhu neměla co dělat. 

Ať už jste příznivci příběhu Lewise Carrolla nebo ne, přetvořený příběh z pera A.G.Howardové vás určitě mile překvapí. I když čtenář některé části knihy očekává, Šepotání má své vlastní kouzlo a už samotným námětem čtenáře chytne na začátku a už nepustí.

Jedná se o pohádkovou knížku, která vás vrátí do dětských let a překvapí v mnoha směrech. I když je to psána spíše pro mladší čtenáře a je doprovázená láskou a milostným trojúhelníkem, na své si příjdou určitě i zástupci starších čtenářů a užijí si ji úplně stejně. Pro mě se Šepotání stalo milým překvapením a už se moc těším na druhý díl!

RECENZE: Lístky ve větru (Květy z půdy 2)

Autor: Virginia C. Andrewsová | Rok vydání: 2014 | Nakladatelství: Moba | Počet stran: 453

 Po čtyřech letech nelidského věznění se Chrisovi, Cathy a Carii podaří utéct. Definitivně za sebou zanechávají své dětství, ale také mrtvého bratra a nejpřirozenější lidský cit- lásku k matce, kterou kdysi tak velice milovali, ale která je svou neodpustitelnou zradou hruboce zranila. Zejména Cathy zachvátí hořká nenávist a touha po pomstě. Co čeká sourozence ve světě, před kterým byli tak dlouho skryti? Dokážou uskutečnit svá předsevzetí a dosáhnou cílů, o nichž snili v prachu, tmě a špíně půdy?

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

   ~*~*~

Už jsou to bezmála čtyři roky, co Chris, Cathy, Carrie a Cory přišli do domu své babičky a ubytovali se na prachem zaprášené půdě bez přístupu slunce a čerstvého vzduchu. Po letech nelidského věznění se rozhodli sešplhat po svázaném prostěradle a začít nový život s lístkem na autobus a velmi nemocnou sestřičkou v náruči. Osud je zavede až k místnímu doktorovi, který jim pomůže překonat těžké časy a nabídne jim dočasné ubytování v jeho domě obklopeném krásnou zahradou s růžemi a stromy sahajícím až k oblakům.

Chris se chce stát doktorem, tudíž svůj volný čas tráví zahloubaný v knihách a Paulově ordinaci. Cathy zkouší své štěstí ve světlech reflektorů, obklopena klasickou hudbou a krásnými tanečníky. Carrie nastupuje do soukromé školy, ve které je kvůli svému malému vzrůstu často odsuzována a obklopována posměchem ostatních holčiček. 

Dokáží sourozenci Dollangangerovi přemoci zlé časy a splnit si všechny sny, o kterých snili na prknech zchátralé půdy? Dokáží se přenést přes všechno, co jim jejich vlastní matka způsobila?

Autorkou této ságy je americká spisovatelka Virginia Cleo Andrewsová, která se narodila roku 1923 a zemřela v roce 1986 v Norfolku, stát Virginia. V dětství při pádu ze schodů utrpěla vážné poranění zad, po němž byla doživotně upoutána na invalidní vozík. I přes to napsala bezpočet skvělých knih, které byly přeloženy do dvacítky jazyků.

Druhý díl této pentalogie nám vypráví příběh o čtyřech sourozencích, kteří se chystají prozkoumat svět a udělat vše pro to, aby zapomněli na ztraceného bratra a čtyři roky strávené jen se svými dětskými sny a představami. 

Autorka se v tomto díle soustředila hlavně na postavy a je to právě Cathy, které věnovala většinu příběhu. Dívenka má před sebou první lásky, trápení, radosti z úspěchů, ale i první zkušenosti s odmítnutím a zkaženými plány. Na druhou stranu je Chris maličko zahnán do ústraní, což mně osobně vůbec nevadilo, jelikož mi jeho charakter už od začátku nesedl a jeho náladám, touhám a myšlenkám jsem přihlížela s nechápavým výrazem na tváři.

Květy z půdy jsou pro mě srdcovou záležitostí, jelikož už od začátku jsem propadla autorčinýmu stylu psaní a opravdu si ho zamilovala. Kniha sice nepatří mezi ty nejužší, ale na druhou stranu vás mohu ujistit, že se rozhodně nudit nebudete a alespoň jednu postavu si oblíbíte natolik, že vás to donutí ve čtení pokračovat.

Virginia si pro nás přichystala dechberoucí příběh plný skryté pomsty, nenávisti, ale i lásky a touze po splnění předem daných cílů. A i když první díl nasadil laťku opravdu vysoko, nemusíte se bát, že by vás pokračování zklamalo. Čeká na vás příběh, který se vám bude číst tak lehce, že si po dočtení hned poběžíte pro další díl, aby vám náhodou něco důležitého neuteklo.

RECENZE: Čemu jsem věřila (Huntley Fitzpatricková)

Autor: Huntley Fitzpatricková | Rok vydání: 2015 | Nakladatelství: Cooboo | Počet stran: 392

 Gwen Castleová si vždycky představovala, jak jednoho krásného dne opustí ostrov, na kterém vyrůstala. Ostrov, kde se mimo letní sezonu nic zajímavého neděje, kde potkává stále ty samé tváře a kde se nic neutají. Ovšem toto léto bude vše jinak, protože na ostrov přijíždí na letní brigádu Cassidy Somers, kluk, kterého Gwen nechtěla už nikdy vidět. Zatímco on je neuvěřitelně pohledný a pochází z bohaté rodiny, její rodiče se celý rok dřou, aby dokázali splatit účty za léčbu Gwenina bratra. Zdá se, že nemohou být odlišnější – navíc mezi nimi jako bouřkový mrak visí událost, která se stala na jaře a na niž by Gwen nejraději zapomněla. Ale společná brigáda a dlouhé léto dokáží zázraky.

Ukázka obálky | Goodreads

   ~*~*~

Jednoho letního upršeného odpoledne, ve společnosti kapesníků a kapek do nosu, jsem se po dlouhé době podívala na knižní plány vydavatelů a prohlížela si nové tituly pro konec tohoto roku. Jak jistě mnozí z vás ví, na podzim vychází vždy samé skvělé překlady, a tudíž není divu, že jsem si zasněně začala sepisovat seznam a společně s ostatními blogery se těšila na nové přírůstky v našich knihovničkách. Snad ani nemusím zmiňovat, že obálky od Cooboo jsou přenádherné a "Čemu jsem věřila" rozhodně není výjimkou. 

Pokud už jste četli mou recenzi na "Můj život u sousedů", víte, že knihy od této autorky naprosto miluji a vždy budou patřit mezi mé oblíbené. Jedná se převážně o romantickou, oddychovou četbu, která vám zpříjemní ať už perné letní dny, tak upršené podzimní večery. 

Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Gwen Castleová, která žije se svými rodiči, bratrancem Nicem, dědečkem Benem a malým bráškou Emorym v malém domku na ostrově. Jelikož na tom není mladší sourozenec zdravotně nejlépe, musí rodiče celé dny pracovat, aby jeho léčbu zvládli zaplatit. Maminka uklízí sousedům domy a tatínek vlastní plážový stánek s občerstvením, ve kterém musí Gwen o letních prázdninách vypomáhat. 

Jak takové léto na ostrově vypadá? Až na stěžující si paní Petridgeovou - která má svůj trávník ráda zastřižený vodorovně - je všude klid. Mladí si rádi dlouhé večery krátí vysedáváním u táboráku či projížďce na lodi a plaváním v moři. 

Hned na začátku léta však Gwen potká svého známého Casse, který na ostrov přijel, aby si odpracoval špatné známky ve škole a provedené klukoviny. Léto hned nabere úplně jiný směr a mladá láska vykvete do nekonečných rozměrů.

Huntley Fitzpatricková je rozhodně skvělá vypravěčka. Příběh v jejím podání působil tak kouzelně, že jsem se při čtení nemohla přestat usmívat. Její knihy patří k těm oddechovým, tudíž nečekejte žádné akcemi nabité zápletky, ani velké dějové zvraty. 

Autorčinou specialitou jsou však postavy. Většinu příběhu věnuje právě jim, dává si záležet na jejich charakterech a trpělivě nám popisuje všechny jejich vlastnosti. I když to může znít nudně, nemusíte se bát. V podání Huntley Fitzpatrickové vás bude bavit i obyčejné nalévání čaje či předčítání romantických příběhů křehkým stařenkám. Celkově si na rozvoji postav dává opravdu záležet, díky čemuž vás do příběhu zatáhne už po prvních kapitolách a vy si tak knížku maximálně užijete.

I když bych tuto knihu nechtěla srovnávat s autorčinou prvotinou, musím říct, že se příběhy v mnohém podobají. Jedinou změnou je vlastně jen fakt, že Gwen není zrovna nejbohatší a Cassův táta vlastní společnosti, lodě a obrovský dům s drahými auty. "Můj život u sousedů" patří mezi mé naprosto nejoblíbenější knihy. Laťka byla nasazená opravdu vysoko a "Čemu jsem věřila" už ji zkrátka nemohlo překonat.

Hlavní hrdinka je pracovitá a kamarádská, na druhou stranu také paličatá a někdy až moc upovídaná. Mně osobně její charakter dost iritoval, tudíž vás musím upozornit dopředu, že nemusí vyhovovat všem.  A i když bych nejradši knížku v některých pasážích zavřela, jednalo se o romantický příběh, ke kterému trapasy zkrátka patří. 

Komu bych tedy "Čemu jsem věřila" doporučila? Jedná se o odpočinkovou četbu, u které můžete jednoduše vypnout a soustředit se na pohádkový příběh, který se odehrává před vašima očima. Jedná se o knihu, která vám vykouzlí úsměv na tváří ať už chcete či nechcete. A i když mně autorčina prvotina bavila o maličko více, i tento příběh měl v sobě něco kouzelného a byla by obrovská škoda, kdybyste mu nedali šanci.

RECENZE: Obyvatel (Francis Cottam)

Autor: Francis Cottam | Rok vydání: listopad 2013 | Nakladatelství: Galatea | Počet stran: 253

 

Mladá lékařka Juliet Devereauová, jejíž manželství se nečekaně ocitá v troskách, zoufale hledá přijatelné místo k bydlení v Brooklynu. Potřebuje získat zpět ztracenou životní rovnováhu a začít nový život. Nemůže uvěřit svému štěstí, když konečně najde krásný a prostorný byt s výhledem na Brooklynský most. Vše se zdá být naprosto ideální… až příliš ideální….

V průběhu několika týdnů ji záhadné události vedou k podezření, že v bytě není sama, a nemůže se zbavit pocitu, že ji někdo sleduje. Podivné zvuky, které ji v noci probouzí, silueta muže, stojící v jejím pokoji… Její obavy však nejsou dílem zjitřené fantazie, ohrožení je až příliš reálné a o to hrozivější. Juliet je proti své vůli zavlečena do děsivé hry na kočku a myš a neexistuje žádná jistota, zda z ní vyjde živá…

Ukázka obálky | Goodreads

   ~*~*~

Představte si, že se jednoho dne po únavné šichtě v práci vrátíte domů a při otevření dveří do ložnice vás manžel přivítá s blonďatou ženskou v posteli. Jaká by byla vaše reakce? Odpustili byste mu nebo se během pár minut sbalili a šli bydlet ke své nejlepší kamarádce? 

Juliet to jako doktorka na úrazovém nemá zrovna lehké. Stále je v jednom kole, zachraňuje životy a místy se nestačí ani divit, co za stvoření jí do ordinace přijde. Nicméně svou práci miluje a za nic na světě by se jí nevzdala.

Po pár dnech bydlení u své těhotné kamarádky a jejího manžela se rozhodne projet seznam bytů k pronájmu, odstěhovat se do Brooklynu a začít úplně od začátku. Avšak hledání vysněného domova chvíli trvá a hlavní hrdince pomalu začínají docházet nervy. Vše se zdá až neskutečné, když najde inzerát na byt s výhledem na Brooklynský most a se směšnou částkou za nájem. Po nastěhování však pociťuje, že v místnosti není sama. Kdo je ta tajemná silueta muže, která jí po nocích sleduje, vydává podivné zvuky a ruší ji při spaní?

Autorem této knihy je anglický spisovatel Francis Cottam, který se narodil v Lancashire a nyní žije se svou rodinou v Kingston upon Thames. Mezi jeho další knihy patří například "A Shadow On the Sun" nebo "Slapton Sands".

Juliet mi už od první kapitoly byla velmi sympatická. Líbilo se mi, že se dokázala rozhodovat sama za sebe a pevně uchopit život do svých rukou. Už od začátku jsem jí fandila a obdivovala jak její charakter, tak výdrž a cílevědomost. 

Ke knížce jsem přistupovala s nulovým očekáváním, jelikož to pro mě byla spíš sázka do loterie než nějaké promyšlené rozhodování po hodinách pročítání recenzí a názorů. Nakonec musím říct, že mě Obyvatel vážně mile překvapil a knihu jsem si užila od začátku až do konce. 

Autor píše velice čtivě, tudíž vám těch 253 stran uteče jako voda a vy se za pár hodin ocitnete na poslední stránce. Já osobně bych tam přidala pár strašidelnějších prvků, ale to ze mě mluví spíš ten nadšenec do hororů, kterého nevystraší zhola nic. 

Obyvatel je kniha o stalkingu, který překročil veškeré meze a vytvořil nezapomenutelný příběh plný skrytého tajemství, lásky a násilí. Nenechte se zmást, jelikož to, co v knize najdete se červené knihovně ani zdánlivě nepodobá. Čeká na vás spousta scén, při kterých budete mít mrazení po zádech se spoustou udivených otázek. 

Knížku bych doporučila všem čtenářům, ať už nadšence do romantiky, hororu či fantasy a sci-fi. Jedná se o skvěle napsaný příběh, který vás nenechá chladnými, a rozhodně se k němu budete rádi vracet.