FILMOVÁ RECENZE: Všechno úplně všechno

Všechno úplně všechno je film, který se k nám do kin dostal poprvé v červnu tohoto roku. Abych řekla pravdu, tak návštěva kina byla pro mě spíše spontánním rozhodnutím. Co je to však za dámskou jízdu bez nějakého toho romantického filmu? Dojely jsme tedy s mamkou do nákupního centra, opatřily si vstupenky, daly si bažinu v Ugu (tak moje mamka říká zelenému pití, které vždy objednávám), pokoukly po obchodech, odnesly si novou knížku od Pauly Hawkins z knihkupectví a potom konečně usedly do červených sedaček v sále.

Já i mamka jsme knížku četly už docela dávno a pokud vás zajímá má recenze, najdete ji zde. Podle mě se jednalo o příběh, který se dal na plátno zpracovat docela jednoduše. Nebylo tam nic, co by se muselo nějak složitě vymýšlet, kniha vše popisovala tak, že s tím nemohl mít režisér moc práce. Nebo to byl jen můj osobní pocit, kdo ví.

I když jsem měla trochu pochyby v obsazení, nakonec se ukázalo, že Amandla Stenberg a Nick Robinson nebyli ve svých rolích vůbec špatní. Líbilo se mi obsazení i ostatních postav, celkově i odpovídalo mým (někdy i zvláštním, haha) představám při čtení knihy.

Většinou sál opouštím s nějakým pocitem. Obvykle ve mně toho film zanechá spoustu a já si doma zběsile vyhledávám zajímavosti, soundtracky nebo jen jména herců, abych je mohla začít pronásledovat. Nicméně po Všechno úplně všechno jsem neodcházela vůbec s ničím. Film ve mně nezanechal vůbec nic (a to nemyslím tak, že by ze mě najednou byla nelítostná a bezcitná bytost). Neurazil, nenadchl, nepřekvapil, nedojal, nezklamal.

FILMOVÁ RECENZE: Fantastická zvířata a kde je najít

Myslím, že každý fanoušek Harryho Pottera netrpělivě čekal na den, kdy s krabicí popcornu konečně usedne do zaplněného sálu a vrátí se do doby, kdy byly filmy z kouzelnického světa nejočekávanější novinkou roku. Když vám tedy sestra zavolá pár dní před sedmnáctým listopadem, jestli se vám (člověku, který filmy viděl snad tisíckrát a doma má slušnou sbírku kouzelnických předmětů) náhodou nechce na půlnoční premiéru, myslím, že nemůže očekávat zápornou odpověď. 

Jelikož jsme jely rovnou ze školy, byly jsme v kině o čtyři hodiny dříve. Nevím jak vy, ale když jsem já v kině a mám čtyři hodiny času, koupím si spontánní lístek na první film a strávím raději svůj volný čas v sále než někde po obchodech. Nicméně po tom, co jsme Doctora Strange dokoukaly a nakoupily zásobu jídla a pití na nadcházející film, nic nám nebránilo konečně zaujmout naše místa a vrátit se do časů čar a kouzel. 

Kdo film viděl, musí uznat, že ta fantastická zvířata byla zkrátka fantastická. Roztomilá, vtipná, kouzelná a po grafické stránce nádherně zpracovaná. Je jasné, že se celý příběh točí hlavně kolem nich, proto si milovníci zvířat rozhodně přijdou na své.

Co se týče hlavních postav, Scamander mi přirostl k srdci hned na začátku. Líbí se mi postavy, které jsou něčím výjimečné a nejsou to vyloženě zachránci světa, kteří by svou statečností vytvářeli iluzi nereálného charakteru. Scamander je milovník zvířat, který je v mnohém nepředvídatelný, tudíž nikdy nevíte, jak se zachová. Jeho kamarádka mi bohužel už tak moc nesedla, nicméně její sestra mi vše naprosto vynahradila.

Boj dobra a zla je téma, ze kterého dokáže Rowlingová vytvořit něco neobvyklého a mimořádného. I na tomto filmu má veliký podíl, jelikož mimo předlohy se podílela také na scénáři. 

Jsou tam momenty, kdy se budete usmívat od ucha k uchu, smát se nad vtipnými příhodami postav nebo mít slzy v očích při dojemných chvilkách. A jestli já dokáži ještě ve čtyři ráno mimo spánku myslet na něco jiného, tak to muselo stát opravdu za to.

Nechci vám tu psát žádné spoilery, proto se budete muset spokojit s informací, že film zkrátka stojí za to. Prostředí New Yorku spolu s nádhernou muzikou vytvoří skvělou atmosféru, kterou vřele doporučuji úplně všem filmovým nadšencům.

Trailer -  odkaz na ČSFD

Než jsem tě poznala - filmová recenze

 

Knihu Než jsem tě poznala zkrátka zbožňuju. Ještě teď si moc dobře pamatuju, jak jsem ji nechtěla odložit a nemohla se dočkat, až se dozvím, jak celý příběh skončí. Jojo Moyesová patří mezi mé nejoblíbenější autorky a doma se můžeme pyšnit celou sbírkou z jejího pera. Když jsem se dozvěděla, že se chystá i film, věděla jsem, že jedu, i kdyby mi plány chtělo překazit cokoliv. (Nakonec mi přeci jen něco plány pokazilo, tudíž jsme s kamarádkou nešly na premiéru. Do kina jsme se podívaly až o pár dní později.) 

Už je to nějaký ten pátek, co jsem film viděla, ale ještě teď si uvědomuju všechny ty emoce, které jsem při sledování prožívala. Bylo to jako vrácení se v čase do doby, kdy jsem knihu četla poprvé. Kdybych neměla v knihovně desítky nepřečtených knih, tak titul popadnu a začtu se do něho ještě jednou. 

Hned na začátku mi bylo jasné, že se více jak 400 stran do filmu nevleze. Bylo to pochopitelné, ale i tak mě zamrzelo, že byli diváci ochuzeni o některé větší i menší detaily. Nevím, jaké to muselo být pro člověka, který Než jsem tě poznala nečetl, ale já bych nejspíš byla trochu zmatená. Ale pro věrné fanoušky Jojo Moyesové? Film byl naprostá bomba.

Z traileru jsem věděla, jaké hvězdné obsazení nás čeká. Musím přiznat, že jsem byla trochu nervózní z Emilie Clarke, jelikož mi na hlavní hrdinku příliš neseděla. Po pár úvodních minutách jsem však věděla, že producenti dosadili výbornou herečku, která dokázala ztvárnit charakter Lou opravdu realisticky. Sam Claffin je můj oblíbenec už od doby Hunger games a S láskou, Rosie, tudíž mi bylo jasné, že už jen kvůli němu si film zamiluju.

Nevím, jestli za to mohla právě autorka bestselleru, která napsala scénář, ale některé scény byly natočené přesně tak, jak jsem si je při čtení představovala. Některé záběry Anglie byly zkrátka okouzlující a i naprostý odpůrce přírody je musel považovat za nádherné. Trochu jsem se bála konce, aby ho filmaři nepozměnili a neskončili film jinak. Vše ale zůstalo věrné knižní předloze, za což jsem neskutečně vděčná.

Bylo to zkrátka perfektní. Obsazení, atmosféra, scénář, soundtrack...Pokud jste ještě zfilmovaný příběh Louise a Willa neviděli, doporučuji, abyste to co nejdříve napravili. Já jsem si ho neskutečně užila a už teď se těším, až si ho někdy pustím znovu.